Vilík: Hope, Hope, jsi tu?
Hop: Samozřejmě, Vilíku, copak, trápí tě něco?
Vilík: Mája…
Hop: Copak, zase tě nutí do nějakých bláznivých dobrodružství, ta mála uličnice?
Vilík: To taky, ale… víš, začíná mě trápit jiná věc…
Hop: A pročpak se nesvěříš Máje, vždyť je tvoje nejlepší kamarádka, nebo ne?
Vilík: To je právě ten problém! Nejlepší kamarádka… kamarádka. Víš jak je těžké být dospívajícím trupcem?!?
Hop: Ach, tak tohle ti nasadilo brouka do hlavy… ale tak pokud jde o tyhle problémy, tak Mája přeci není jediná včelka v úle, ne?
Vilík: Jenže ostatní zajímá jen práce, práce a práce. A kdyby se mi náhodou podařilo zaskórovat s královnou, tak mě vykopnou ven na mráz a je ze mě extrupec!
Hop: No, Vilíku… a uvažoval jsi někdy o tom, že holky včelky nejsou to jediné, v čem bys mohl najít zalíbení?
Vilík: Ale Hope, co to… kam mi to… já...
Puk: STOP! Co to děláte?!
Hop: Jdeš pozdě, Puku! To já ukážu Vilíkovi tu pravou cestu lásky!
Puk: Sakrblé, Hope, ty padouchu, ty víš že se mi Vilík líbí a takhle zneužiješ mé důvěry?!?
Vilík: Ale pánové, co kdybyste nechali rozhodnutí na mně, přeci jen…
Mája: STOP!! Vilíku, co to děláš!
Vilík: Já, no, zkusil jsem trochu improvizovat a…
Mája: Máš se držet scénáře!
Vilík: Chtěl jsem dodat té svojí postavě trochu průbojnosti a taky…
Mája: Ne, když napíšu, že máš být uke, tak budeš uke a nebudeš odmlouvat, jasný? Já jsem tady scénaristka a režisérka!
Hop: Ale Májo, Vilík to nemyslel zle, možná to dodá trochu dynamiky do interakce mezi postavami…
Mája: Možná, ale tak jsem si to JÁ nepředstavovala. A jsou to hlavně MOJE představy. My dělnice máme ze sexuální reprodukce naprostý prd a šance, že se z nás stane královna, je nula-nula-nic, tak nám nechte aspoň naše frustrované fetišistické fantazie!
Vilík+Hop+Puk: Promiň, Májo.
Mája: Tak znova. A Víliku, neříkej furt „trupec“, vyslovuj to správně „trubec“, jasný? Tak, připravit – AKCE!

Vilík: Hope, Hope, jsi tu?
Hop: Samozřejmě, Vilíku, copak, trápí tě něco?
Vilík: Mája…
teta Kasandra: STOP!!! Májo, Vilíku, pane Hope, pane Puku, co to tu děláte?!?
Mája: Aaaaa, teto Kasandro… my tady… jaksi… nacvičujeme takové... divadlo… na besídku, víte?
teta Kasandra: Na besídku? Školní? Aha… mohu vidět scénář?
Mája: Ah… scénář... samozřejmě... tedy… je to jen taková rychločrta, to snad ani nestojí za to to číst, já Vám to dám přečíst až to přepíšu, škrábu jako Fidla hraje na housle, tak abyste si nenamáhala oči…
teta Kasandra: Nesmysl, vidím stále dobře. Ukaž mi ten scénář, podívám se, jestli to nepotřebuje dramaturgickou úpravu. Vilíku, podej mi ho!
Vilík: Samo… samozřejmě, teto Kasandro, tady je!
Mája: (Šplhoune.)
Puk: No, tak já abych zase šel, kdyžtak příjdu na další zkoušku, bude-li.
Hop: Vidíte, to už je hodin, taky už budu muset hopsat, zaskočím zas příště, ano, Májo?
teta Kasandra: Stůjte vy dva. To nebude dlouho trvat, jen to dočtu a můžete pokračovat ve zkoušení.
Puk+Hop: POLK
teta Kasandra: Májo?
Mája: POLK
teta Kasandra: Takže Vilík jako totální uke, a Hop a Puk jsou dva seme co se o něj přetahují?
Mája: A-ano, tak nějak, v podstatě...
teta Kasandra: A neuvažovalas o variantě dvou aktivních uke a Vilík jako letargický seme, který s nimi manipuluje? Dalo by to postavám větší dynamiku, co říkáš?
Mája: A-ale teto Kasandro…
Vilík: (Vidíš, že jsem měl dobrý nápad!)
Mája: (Sklapni.)
teta Kasandra: Tak, tady máte upravené scénáře. Všichni na místa, připravit – AKCE!

• Tuhle fanfikci jsem začal psát do letošní BL monotématické soutěže Festovní FanFikce 2013, ale bohužel/bohudík jsem ji nestihl dopsat do uzávěrky.
• Věnuji ji Sykysanovi, které mě inspiroval abych ji začal psát, a Etutce, která mě inspirovala, abych ji dokončil (a to o tom chudáci ani neví...).